Často kladené dotazy v oboru hygieny práce


1. Komu je dána povinnost zpracovat a projednat s OOVZ písemná Pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nebezpečnými chemickými látkami a  směsmi?
Tato povinnost je stanovena podle § 44a odst. 7 zákona č. 258/2000 Sb. právnické nebo podnikající fyzická osobě. Tyto osoby jsou povinny vydat písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nimi pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické*, toxické**, žíravé***, karcinogenní kategorie 1 nebo 2, mutagenní kategorie 1 nebo 2, toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 a dále látkami a směsmi, které mají přiřazenu kategorii nebo kategorie nebezpečnosti karcinogenita kategorie 1A nebo 1B, mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1A nebo 1B a toxicita pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B.

 

*Za vysoce toxické se považují látky a směsi klasifikované jako vysoce toxické podle chemického zákona nebo látky a směsi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích (nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1272/2008), které mají přiřazenu třídu a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2.


**Za toxické se považují látky a směsi klasifikované jako toxické podle chemického zákona, látky a směsi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích (nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1272/2008), které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1.


***Za žíravé se považují látky a směsi klasifikované jako žíravé podle chemického zákona nebo látky a směsi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích (nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1272/2008), které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314.

2. Co musí Pravidla obsahovat?
Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech chemických látek a směsí, se kterými zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při nehodě.

3. Proč je nutné vypracovat Pravidla, když jsou k dispozici Bezpečnostní listy?
Smyslem Pravidel je vytvoření jednoduché informační pomůcky pro zaměstnance zahrnující všechny základní důležité informace o chemické látce či směsi včetně návodů na správnou manipulaci s nimi. Je důležité, aby byla k dispozici v místě výkonu práce.

4. Co to znamená, když je zahájeno správní řízení po podání žádosti na zařazení prací do kategorií?
Podáním žádosti se zahajuje správní řízení ve věci zařazení prací do kategorie. Pokud správní orgán zjistí, že je třeba ještě rozhodnout o stanovení lékařských prohlídek po skončení rizikové práce (následné lékařské prohlídky), stanovení způsobu a minimální četnosti sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek nebo úpravě rozsahu a termínů sledování rizikových faktorů, zahájí správní řízení z moci úřední. Jeho smyslem je umožnit žadateli vyjádřit se ke všem věcem, které budou předmětem správního rozhodnutí.


5. Poskytuje KHS konzultace k rozpracované projektové dokumentaci staveb?
Konzultační činnost byla po rozdělení hygienické služby převedena do kompetencí Zdravotních ústavů. KHS plní funkci státního kontrolního orgánu v tom směru, že předloženou dokumentaci posuzuje a vydává k ní stanovisko. Nemůže být proto poradcem a zároveň rozhodujícím orgánem.  

6. Jaké mohou být rizikové faktory v pracovním prostředí?
Rizikové faktory, které specifikuje § 7 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jsou zejména faktory fyzikální (například hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost).

7. Proč musí kontrolovaný subjekt předkládat výsledky měření faktorů (hluk, vibrace) u ručního elektrického nářadí používaného při práci i v případě, když má k dispozici údaje z  technické dokumentace (od výrobce)?
Parametry, uvedené v technické dokumentaci  (např. o hluku, vibracích) jsou většinou údaje technické, získané za zkušebních podmínek. Nevypovídají o intenzitě těchto faktorů při konkrétní  pracovní činnosti (záleží na druhu opracovaného materiálu, specifických podmínkách práce, délce expozice apod.). Pro vyhodnocení vlivu na zdraví je nutné provést měření za konkrétních pracovních podmínek. 

8. Chtěl bych se zeptat, jak často se musí provádět měření rizikových faktorů (prach, vibrace, hluk, chemické látky...). Je to uvedeno někde v nějakém právním předpise?

Povinnost zaměstnavatele měřit rizikové faktory pracovního prostředí je stanovena ze zákona. § 7 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoví, že jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Zákon tedy stanovuje dva případy, kdy je zaměstnavatel povinen měřením zjišťovat hodnoty rizikových faktorů. V prvním případě to je pravidelně, přičemž pravidelnost měření bude vždy vycházet z vyhodnocení rizikového faktoru na pracovišti. Vyhodnocení (a četnost měření) může být u každého zaměstnavatele jiné, záleží na konkrétních podmínkách práce a pracoviště. Druhým případem, kdy je zaměstnavatel povinen měřit hodnoty rizikových faktorů je případ, kdy dojde ke změně podmínek práce (související s rizikovým faktorem). V takovém případě musí zaměstnavatel měřit rizikový faktor vždy, a to bez zbytečného odkladu. V souladu s § 84 odst. 1 písm. w) zákona č. 258/2000 Sb. je orgán ochrany veřejného zdraví oprávněn upravit rozsah a termíny sledování rizikových faktorů.

 

9. Práce zařazena v kategorii práce první a druhé. Musí být zaměstnanci podrobeni vstupní lékařské prohlídce, budou-li vykonávat  práci mimo pracovní poměr (tj. na dohodu o pracovní činnosti nebo o provedení práce). A v případě, že budou vykonávat práci v noci?

U práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti se vstupní lékařská prohlídka provádí povinně pouze tehdy, jedná-li se o rizikovou práci podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy (§ 59 odst. 1 písm. b) bod 2. zákona č. 373/2011 Sb.). Práce kategorie první a druhé nejsou rizikovými pracemi.
Pokud se jedná o noční práci, platí speciální úprava v § 94 odst. 2 písm. a) zákoníku práce s přihlédnutím k § 77 odst. 2 písm. d) zákoníku práce. Dle prvního citovaného ustanovení je sice zaměstnavatel povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb, podle druhého citovaného ustanovení se však mj. § 94 nepoužije pro případy práce konané mimo pracovní poměr.
V předestřeném případě tak zaměstnanci nemusí být vstupní lékařské prohlídce podrobeni.