Často kladené dotazy

Před tím, než nás kontaktujete, podívejte se, prosím, zda nenajdete odpověď na Váš dotaz zde.

Mám zájem se nechat očkovat proti klíšťové encefatilidě a virové hepatitidě. Provádí Vaše zařízení toto očkování? Pokud ano, tak co pro to musím udělat?

Se svým dotazem se prosím obraťte na některé z očkovacích středisek, KHS očkování na přání klientů neprovádí. Lze kontaktovat například Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové (495 058 115), Fakultní nemocnici Hradec Králové či jiné zařízení, které očkuje za úhradu.


Chtěla bych začít podnikat v oboru kadeřnictví. Jaké požadavky na prostory bych musela splňovat a bylo by možné kadeřnictví sloučit s modeláží nehtů?
Pokud tyto činnosti budou provozovány v rámci služeb zákazníkovi, je nutné aby prostory splňovaly požadavky a byly schváleny dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění. Dále může být provoz kadeřnictví a modeláže nehtů zahájen až po schválení provozního řádu dle § 21 odst. 3 a § 100 zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění. Zásady provozní a osobní hygieny jsou uvedeny v § 51 a 52 vyhl. č. 137/2004 Sb., v platném znění. V případě dalších dotazů kontaktujte pracovnice oddělení hygieny obecné a komunální místně příslušné hygienické stanice.


Chtěla bych se zeptat, jaká je procentuální infikovanost klíšťat (encefalitida i borelióza) v Královéhradeckém kraji?
Krajská hygienická stanice neprovádí žádný průzkum týkající se výskytu infikovaných klíšťat v jednotlivých lokalitách Královéhradeckého kraje.
Mezi rizikové oblasti obecně patří především listnaté a smíšené lesy do nadmořské výšky cca 800 metrů, v rámci našeho kraje lze vyšší výskyt klíšťat očekávat snad jen v povodí Labe a v lesích na Hradecku, Jičínsku a Náchodsku. Pokud jde o klíšťovou encefalitidu patří Královéhradecký kraj dlouhodobě k nejméně postiženým v republice, v případě lymské boreliózy je výskyt srovnatelnými s okolními regiony. Aktuální předpověď aktivity klíštěte obecného na území České republiky poskytuje Odbor klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu.


Chtěl bych se zeptat, kdy je nejvhodnější doba pro očkování proti klíšťové encefalitidě?
Proti klíšťové encefalitidě se lze nechal očkovat v průběhu celého roku, ideální doba pro zahájení očkování je v zimních měsících, kdy klíšťata nejsou aktivní a organizmus má tak dost času k vytvoření protilátek.


Existuje vakcína také proti lymské borelióze?
Ne, v současnosti není vakcína proti lymské borelióze dostupná.


Jak se přenáší klíšťová encefalitida a lymská borelióza?
Klíšťová encefalitida je přenášena výhradně klíšťaty narozdíl od lymské boreliózy, kterou přenáší veškerý krev sající hmyz.


Chtěla bych se zeptat, zda je možno u vás provést rozbor vody ze studny?
Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje je správním úřadem, neprovádí žádné laboratorní rozbory a neposkytuje služby za úhradu.

 

Chtěl bych se zeptat, jak často se musí provádět měření rizikových faktorů (prach, vibrace, hluk, chemické látky...). Je to uvedeno někde v nějakém právním předpise?

Povinnost zaměstnavatele měřit rizikové faktory pracovního prostředí je stanovena ze zákona. § 7 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoví, že jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Zákon tedy stanovuje dva případy, kdy je zaměstnavatel povinen měřením zjišťovat hodnoty rizikových faktorů. V prvním případě to je pravidelně, přičemž pravidelnost měření bude vždy vycházet z vyhodnocení rizikového faktoru na pracovišti. Vyhodnocení (a četnost měření) může být u každého zaměstnavatele jiné, záleží na konkrétních podmínkách práce a pracoviště. Druhým případem, kdy je zaměstnavatel povinen měřit hodnoty rizikových faktorů je případ, kdy dojde ke změně podmínek práce (související s rizikovým faktorem). V takovém případě musí zaměstnavatel měřit rizikový faktor vždy, a to bez zbytečného odkladu. V souladu s § 84 odst. 1 písm. w) zákona č. 258/2000 Sb. je orgán ochrany veřejného zdraví oprávněn upravit rozsah a termíny sledování rizikových faktorů.

 

Chtěl bych se zeptat, zda je nutné mít nějaké osvědčení o nezávadnosti k barvám na textil, které používáme na malování textilu a zda je nutné mít osvědčení o nezávadnosti k textilu, který nakupujeme od dodavatele a dále ho prodáváme?

V oblasti zájmu a v kompetenci KHS, oddělení hygieny předmětů běžného užívání, je pouze  textil pro děti do velikosti 110 včetně.

Ošacení pro děti do velikosti 110 spadá do kategorie „výrobky pro děti ve věku do 3 let“ a tato kategorie se legislativně řídí zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let, v níž najdete nejpodrobnější informace.

 

1) k osvědčení o nezávadnosti barev na textil: pokud sami malujete barvami textilní výrobky a jedná-li se o textil pro děti do velikosti 110 včetně, stáváte se vlastně výrobcem nového výrobku, za jehož zdravotní nezávadnost (bezpečnost) nesete plnou zodpovědnost. V tomto případě Vaše výrobky musí splňovat požadavky výše uvedených právních předpisů a především požadavky § 2 - § 4, § 8 vyhlášky č. 84/2001 Sb., které zahrnují např. barviva, která nesmí být použita k barvení či potisku výrobků pro děti, označování výrobků z barvené textilie atd.

Vaše nové výrobky by musely nejprve projít laboratorními analýzami, které prokazují splnění  požadavků stanovených touto vyhláškou – k ověření se používají metody uvedené v přílohách vyhlášky.

Následně pro výrobce výrobků pro děti do 3 let platí plnění § 4 vyhlášky č. 84/2001 Sb., kdy k výrobkům pro děti musí být přiloženo písemné prohlášení osvědčující, že výrobky splňují hygienické požadavky stanovené touto vyhláškou.

 

2) k osvědčení o nezávadnosti na textil nakupovaný od dodavatele: zde platí – pokud jde o textil nakupovaný od dodavatele a sloužící pro děti do 3 let, pak musí být zdravotně nezávadný (bezpečný), což je povinen doložit Vám dodavatel opět písemným prohlášením, že výrobky splňují hygienické požadavky stanovené vyhláškou č. 84/2001 Sb.

Při prodeji v tržní síti musí být textilní výrobky značeny v souladu s § 10 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a v souladu s § 4 vyhlášky č. 84/2001 Sb.

Zodpovědnost za výrobek nese výrobce, příp. dovozce, který je uveden na etiketě výrobku. Pokud ovšem nelze výrobce nebo dovozce určit, odpovídá za plnění povinností distributor (t.j. prodejce).

Opět ale platí, že v kompetenci KHS, oddělení hygieny předmětů běžného užívání, je pouze textil pro děti do velikosti 110 včetně.

Prosím o informaci, kterým zákonem, vyhláškou apod. se řídí úklid veřejně přístupných prostor?

Hygienické předpisy stanovují četnost a rozsah úklidu pouze ve stravovacích a školských zařízeních. Pokud jde o podmínky úklidu veřejně přístupných prostor, měl by být prováděn dle potřeby; konkrétně ale tuto problematiku bohužel žádné hygienické předpisy neřeší.

Měla bych zájem zařídit si salon pro stříhání psů. Jaké jsou podmínky ze strany hygieny?
Na Váš obecně položený dotaz bez bližších údajů uvádíme, že z hlediska hygieny práce (ochrana zdraví pracovníka - pravděpodobně jen Vás) je třeba, aby se podmínky práce řídily nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci - tedy aby pracoviště vyhovovalo prostorově, bylo přirozeně větráno, osvětleno, vytápěno. Vzhledem ke způsobu využití, aby byla přímo na pracovišti voda, plochy byly snadno omyvatelné apod. Pro obsluhu musí být zajištěno sanitární zařízení v souladu s uvedeným předpisem. Při práci musí být používány vhodné osobní ochranné pracovní prostředky. Je třeba vzít v úvahu i možnou hlukovou zátěž okolních prostor a dle toho pracoviště situovat. Z Vašeho dotazu není patrné, zda hodláte salon budovat v již stávající stavbě nebo stavět nově. Dle toho je třeba se dotázat na stavebním úřadě, jaké budou z jeho hlediska požadavky.


Chtěl bych se zeptat, zda hygienická stanice řeší otázku ochrany před přemnoženými holuby?
Monitorování výskytu holubů ve městech a z něj vyplývající doporučená opatření bývají podkladem pro zabezpečení napadených objektů a minimalizace zdravotních rizik pro osoby, které se v takových objektech, nebo v jejich blízkosti zdržují.
Odbor životního prostředí královéhradeckého magistrátu se v minulých letech ve spolupráci s KHS aktivně podílel na monitoringu hnízdišť a výskytu městských holubů. Velká většina městských objektů osídlených holuby - klasické nevyužité děravé půdy se zdála téměř vyřešena. Může se stát, že větší část populace ještě sídlí v budovách, které nepatří městu. Město se v minulých letech prostřednictvím odboru životního prostředí podílelo na vyklizení prostor finančním příspěvkem.
Ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci řeší zákon o ochraně veřejného zdraví č.258/2000 Sb., důraz kladen zvláště na § 55 a 57.
Akce k potlačení výskytu holubí populace spočívá v zamezení přístupu do otevřených půdních prostor, dezinfekce a vyklizení trusu a případný odchyt holubů.
Uvedené činnosti může provádět pouze odborná firma ve spolupráci s veterináři a ochránci přírody.
V současné době se proti zvýšenému výskytu holubů používají různé druhy zábran, síťový systém, repelentní tmely a hrotové systémy.


Máme problém se sousedním bytem, na jehož lodžii se usadili desítky holubů a znečišťují i jeho okolí včetně našich balkonů. Můžete nám nějak pomoci?
Ve Vámi popisovaném případě jako hygienici nemáme oprávnění nařizovat opatření. Jde o typický sousedský spor, jako vlastníci bytových jednotek máte oprávnění požádat Městský úřad o vydání předběžného rozhodnutí o "uvedení do pokojného stavu", což znamená, že vlastníkovi bytové jednotky je nařízeno, aby odstranil závady, které brání sousedům ve výkonu jejich práv bydlení. Ten samý požadavek můžete uplatnit i žalobou u soudu. Protože se jedná o spor občanskoprávní, domníváme se, že žádný správní úřad (s výjimkou městského) nemá oprávnění ve věci zasahovat.


Bydlím v nájemním domě, ve kterém se okolo oken tvoří velké množství černé plísně. Je možné provést nějaké měření její škodlivosti?
Výskyt plísní v bytech je poměrně častou stavební závadou hygienického charakteru. Krajská hygienická stanice ovšem nemá v kompetenci státní zdravotní dozor nad rodinnými domy a bytovými domy.
Mohu Vám doporučit obrátit se Zdravotní ústav, který měření plísní provádí v souvislosti s dozorem nad jinými veřejnými stavbami.
Hygienické požadavky jsou stanoveny ve vyhlášce č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Zde uvedené hodnoty se analogicky nechají použít i pro bytové domy. Odstranění závady by měl provést na svůj náklad vlastník nemovitosti, případně by toto mohl nařídit místně příslušný stavební úřad.
V krajním případě Vám doporučuji obrátit se soukromoprávní žalobou na soud.