Často kladené dotazy v epidemiologii


Mám zájem se nechat očkovat proti klíšťové encefatilidě a virové hepatitidě. Provádí Vaše zařízení toto očkování? Pokud ano, tak co pro to musím udělat?
Se svým dotazem se prosím obraťte na některé z očkovacích center v Královéhradeckém kraji, KHS očkování na přání klientů neprovádí.


Chtěla bych se zeptat, jaká je procentuální infikovanost klíšťat (encefalitida i borelióza) v Královéhradeckém kraji?
Krajská hygienická stanice neprovádí žádný průzkum týkající se výskytu infikovaných klíšťat v jednotlivých lokalitách Královéhradeckého kraje.
Mezi rizikové oblasti obecně patří především listnaté a smíšené lesy do nadmořské výšky cca 800 metrů, v rámci našeho kraje lze vyšší výskyt klíšťat očekávat snad jen v povodí Labe a v lesích na Hradecku, Jičínsku a Náchodsku. Pokud jde o klíšťovou encefalitidu patří Královéhradecký kraj dlouhodobě k nejméně postiženým v republice, v případě lymské boreliózy je výskyt srovnatelnými s okolními regiony. Aktuální předpověď aktivity klíštěte obecného na území České republiky poskytuje Odbor klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu.


Chtěl bych se zeptat, kdy je nejvhodnější doba pro očkování proti klíšťové encefalitidě?
Proti klíšťové encefalitidě se lze nechal očkovat v průběhu celého roku, ideální doba pro zahájení očkování je v zimních měsících, kdy klíšťata nejsou aktivní a organizmus má tak dost času k vytvoření protilátek.


Existuje vakcína také proti lymské borelióze?
Ne, v současnosti není vakcína proti lymské borelióze dostupná.


Jak se přenáší klíšťová encefalitida a lymská borelióza?
Klíšťová encefalitida je přenášena výhradně klíšťaty narozdíl od lymské boreliózy, kterou přenáší veškerý krev sající hmyz.

 

Chtěla bych se zeptat v jakých zdravotnických zařízeních jsou zakázané gelové nehty a jak je to u praktického lékaře?

Podle vyhlášky č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče se jedná o pracoviště, kde je prováděna chirurgická nebo hygienická dezinfekce rukou. Tam nesmí zdravotničtí pracovníci nosit na rukou žádné šperky. Úprava nehtů nesmí ohrožovat zdravotní stav pacienta zejména s ohledem na možné šíření nemocničních nákaz a nesmí bránit poskytování zdravotní péče v plném rozsahu. Přirozené nehty musí být upravené, krátké, čisté. Předpokládáme, že i na pracovišti praktického lékaře je prováděna hygienická dezinfekce rukou, takže i tam by mělo platit výše uvedené.

 

Jako správce panelového domu se chci zeptat jak poučit obyvatele domu pro případ, že naleznou použitou injekční stříkačku i s jehlou a od krve?

Pokud dojde k poranění ostrým předmětem, tedy i jehlou, je zapotřebí tuto situaci nahlásit i na protiepidemické oddělení KHS – po následném epidemiologickém šetření s dotyčnou osobou se případně vystaví tzv. lékařský dohled.
Není jednoznačně určeno, kdo provádí likvidaci použitých injekčních jehel na veřejných prostranstvích, hřištích, parcích, náměstích či v prostorách či prostředcích městské hromadné dopravy – logicky vzato dané situaci se tak děje svépomocí, případně ve spolupráci s policií nebo nejbližším LK centrem pro drogově problematické osoby.
Je však důležité konstatovat, že náhodně nalezená injekční jehla může být potencionálně nebezpečná z důvodu kontaminace např. virem hepatitidy či HIV. Je proto z preventivních důvodů nutné informovat policii a není ani vhodné, abyste tyto předměty odstraňovali sami, bez zvláštních ochranných pomůcek a bez možnosti jejich následné odborné likvidace.

Ve stručnosti Vám sděluji postup při krvavém poranění pohozenou injekční jehlou:
• jehlu šetrně vyjmout
• ránu nechat spontánně krvácet cca 5 minut (nehmoždit, nemačkat, nevysávat), oplachovat pod tekoucí vodou a mýdlem, ošetřit dezinfekcí, ránu krýt obvazem, dopravit se případně k lékařskému ošetření
• pohozené jehly uschovat v pevnostěnné schránce (obalu)
• potřísněný (kontaminovaný) oděv vyprat ve vodě 70°C
• informovat městskou policii nebo policii ČR o nálezu

Pokud budete mít zájem informace k této problematice umístit v prostorách Vašeho panelového domu, kontaktujte protiepidemické oddělení KHS – k dispozici máme informační plakáty zabývající se touto tématikou.

 

Chtěla bych se zeptat, zda existuje nějaká možnost, jak přimět bytové družstvo v našem domě, aby řešilo situaci, kdy nám do úklidových komor na patře lezou potkani?

Postup likvidace potkanů je spojený s deratizací (tj. hubení škodlivých a epidemiologicky významných hlodavců) a vyplývá ze zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů. Dle § 57, odst. 2 tohoto zákona platí, že:
Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Jde-li o obytné místnosti, pobytové místnosti a nebytové prostory nesloužící k podnikání, má povinnost podle věty první vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků a u nemovitosti v majetku České republiky organizační složka státu nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní.

 

Prosím o informaci, zda je v právních předpisech stanovena teplota vytápění v nemocničních pokojích a požadavky na větrání?

Požadavky na teplotu a větrání nejen v nemocničních pokojích jsou stanoveny ve vyhlášce č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.
Požadavek na teplotu ve zdravotnických zařízeních je uveden v příloze č. 1 výše uvedené vyhlášky. Pro teplé období roku je to teplota 24,0 st. C ± 2,0 st. C a pro chladné období roku 22,0 st. C ± 2,0 st. C. Všechny pobytové místnosti (včetně nemocničních pokojů) musí mít zajištěno přímé (např. okny) nebo nucené (např. odtahovými ventilátory) větrání.

 

Chtěl bych se zeptat, zda hygienická stanice řeší otázku ochrany před přemnoženými holuby?
Monitorování výskytu holubů ve městech a z něj vyplývající doporučená opatření bývají podkladem pro zabezpečení napadených objektů a minimalizace zdravotních rizik pro osoby, které se v takových objektech, nebo v jejich blízkosti zdržují.
Odbor životního prostředí královéhradeckého magistrátu se v minulých letech ve spolupráci s KHS aktivně podílel na monitoringu hnízdišť a výskytu městských holubů. Velká většina městských objektů osídlených holuby - klasické nevyužité děravé půdy se zdála téměř vyřešena. Může se stát, že větší část populace ještě sídlí v budovách, které nepatří městu. Město se v minulých letech prostřednictvím odboru životního prostředí podílelo na vyklizení prostor finančním příspěvkem.
Ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci řeší zákon o ochraně veřejného zdraví č.258/2000 Sb., důraz kladen zvláště na § 55 a 57.
Akce k potlačení výskytu holubí populace spočívá v zamezení přístupu do otevřených půdních prostor, dezinfekce a vyklizení trusu a případný odchyt holubů.
Uvedené činnosti může provádět pouze odborná firma ve spolupráci s veterináři a ochránci přírody.
V současné době se proti zvýšenému výskytu holubů používají různé druhy zábran, síťový systém, repelentní tmely a hrotové systémy.


Máme problém se sousedním bytem, na jehož lodžii se usadili desítky holubů a znečišťují i jeho okolí včetně našich balkonů. Můžete nám nějak pomoci?
Ve Vámi popisovaném případě jako hygienici nemáme oprávnění nařizovat opatření. Jde o typický sousedský spor, jako vlastníci bytových jednotek máte oprávnění požádat Městský úřad o vydání předběžného rozhodnutí o "uvedení do pokojného stavu", což znamená, že vlastníkovi bytové jednotky je nařízeno, aby odstranil závady, které brání sousedům ve výkonu jejich práv bydlení. Ten samý požadavek můžete uplatnit i žalobou u soudu. Protože se jedná o spor občanskoprávní, domníváme se, že žádný správní úřad (s výjimkou městského) nemá oprávnění ve věci zasahovat.