Ptačí chřipka - leden 2017

 

V Evropě se nyní šíří vysoce patogenní ptačí chřipka A/H5N8 (nákaza je potvrzována u nalezených uhynulých volně žijících ptáků, a také v chovech drůbeže). Může postihnout jak volně žijící ptáky, tak drůbež (zejména slepice, krůty, kachny a husy), holuby, pernatou zvěř, exotické ptáky, pštrosy.

Ptačí chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění zvířat způsobené viry, jež běžně infikují především ptáky. Ptačí chřipka je druhově specifická. U domácí drůbeže způsobuje ptačí chřipka dvě základní formy onemocnění – vysoce a nízce patogenní. Tzv. nízce patogenní varianta se vyznačuje pouze mírnými příznaky („načepýřené“ peří, snížení snůšky vajec) a může snadno uniknout pozornosti. Vysoce patogenní forma se projeví daleko dramatičtěji. Velmi rychle se šíří chovem (hejnem), u postižené drůbeže je následně zasažena celá řada vnitřních orgánů, dochází k celkové skleslosti, dýchacím potížím, ztrátě chuti, otokům hlavy, výtokům z očí, vodnatým průjmům. Může dojít i k náhlému úhynu bez klinických příznaků onemocnění.

Je třeba zdůraznit, že dosud nebyl nikde ve světě zaznamenán ani jeden případ lidské infekce tímto konkrétním virem.

 

Nebezpečí pro člověka
Možnost přenosu tažným, volně žijícím migrujícím ptactvem je aktuální. K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků. Hlavní roli v přenosu infekce hraje tedy přímý kontakt s infikovanou drůbeží (výkaly, peří, uhynulá zvířata) či s předměty, které samy o sobě mohou být virem kontaminovány (virus se může šířit např. i znečištěnou obuví, oděvem, nářadím, krmivem). Infikovaná drůbež pak vylučuje enormní množství viru stolicí, kontaminuje své okolí, kde může virus za vhodných podmínek perzistovat. Expozice je největší při porážce, škubání, porcování a při přípravě masa pro další zpracování.  Není známo, že by se kdokoliv nakazil požitím tepelně opracovaného masa či vajec. Dosud také nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka a nebyl ani prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Při dodržování základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peřím apod. Potraviny v obchodech jsou bezpečné (probíhá důsledný veterinární dozor od zpracování až po pult prodejen). Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla. Běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení apod.) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen – teplotou 70°C je virus ničen již za 1 sekundu.

 

Aktuální informace lze nalézt na stránkách Státní veterinární správy ČR - ZDE

Informace pro veřejnost - ZDE