Entomofágie – využití hmyzu jako potravy

 

Entomofágie – využití hmyzu jako potravy


hmyz

 

Vajíčka, larvy, dospělci a jiná vývojová stádia hmyzu byla využívána již v historii jako složka potravy u lidí. Na světě je zhruba 1500 druhů jedlého hmyzu. Je běžně pojídán ve všech oblastech Asie, Afriky a Jižní Ameriky, protože představuje vítaný a snadno dostupný zdroj bílkovin namísto nedostupného masa. V Evropě a ve státech Severní Ameriky je u většiny obyvatel považován za tabu, i když poslední dobou vzhledem k potenciálním enviromentálním, ekonomickým a nutričním benefitům zájem o hmyz jako potravinu stoupá.

 

V současné době se stává entomofágie doslova módní záležitostí a v luxusních podnicích lze ochutnat vybrané hmyzí speciality. Hmyz má obecně vyšší efektivitu přeměny jídla na energii, což zjednodušeně znamená, že v porovnání s ostatními zdroji masa spotřebuje méně potravy a není náročný na prostor. Navíc je zdrojem důležitých látek (proteinů, vitamínů apod.) a zároveň obsahuje malé množství tuků. Je však příbuzný s mořskými plody, proto ten, kdo na ně má alergii, by se měl konzumaci hmyzu vyhnout. Zároveň je důležité se vyhnout konzumaci hmyzu z volné přírody, jelikož se může jednat o nejedlé druhy hmyzu a nebo může obsahovat cizorodé látky.

 

Z hlediska potravinového práva je považován hmyz za potravinu nového typu, což jsou potraviny nebo složky potravin, které se nepoužívaly před 15. květnem 1997 ve významné míře v Evropském společenství pro lidskou spotřebu. Musí proto být za účelem ochrany veřejného zdraví podle nařízení č. 258/1997/ES podrobeny v EU zvláštnímu schvalovacímu procesu, v rámci něhož se klade velký důraz na hodnocení rizika.


Ze stanoviska Generálního ředitelství pro zdraví a spotřebitele Evropské komise, které bylo zasláno České republice, vyplývá, že hmyz a produkty z hmyzu určené ke konzumaci prozatím nebyly pro uvádění na evropský trh schváleny, proto je nelze dovážet a prodávat ani v ČR.


Z výše uvedeného vyplývá, že v ČR neexistuje žádný chovatel hmyzu, který by byl kompetentním orgánem schválen jako producent hmyzu pro potravinářské účely.


Pokud tedy toužíte poznat nové chutě a zážitky a rozhodnete se hmyz ochutnat, můžete tak učinit v rámci degustace při přednáškách a osvětových akcích, přičemž byste měli vědět, že:

Pokrmy připravované z hmyzu by měly:
- být pouze z ověřených druhů hmyzu a vždy tepelně upravené
- být konzumovány ihned po tepelné úpravě
- být připravovány z hmyzu pocházejícího z ověřeného chovu
- být pouze doplňkem pestré stravy (max. 2 polévkové lžíce hmyzu za týden)

 

Dále:
- že hmyz může být příčinou alergické reakce, zvláště pak u lidí s alergií na mořské plody (složení exoskeletu hmyzu je podobné jako u mořských plodů)
- že pro celiaky je „100% bezpečný" jen bourec morušový nebo trubčí plod, ostatní u nás chované druhy mají v krmení vždy nějakou obilovinu, mohou být zdrojem sekundární kontaminace.

 

Zdroje surovin (hmyzu) jsou tři:
1) vlastní chov
2) chovatel zaručující hmyz z jeho kontrolovaného chovu

3) zverimexy - v těchto případech však nevíte podrobnosti chovu

 

Po zakoupení je doma vhodné hmyz několik dní krmit přírodními materiály (mrkev, jablko atd.) Potom je důležité nechat hmyz vyhladovět – 2 až 3 dny. Hmyz přebrat a připravovat pouze živý a zdravý hmyz! Nezapomínat na důkladnou tepelnou úpravu a konzumovat ihned.

 

Nejčastější druhy hmyzu připravovaného v ČR: 
nedospělá stádia – larvy potemníka moučného a brazilského, nymfy cvrčka, sarančat, švábů.

 

hmyz


Literatura:
http://www.hmyznataliri.cz/caste_dotazy.php
Zpráva – podmínky dovozu jedlého hmyzu, SVS/2014/005508 –G, 2014, Ústřední veterinární správa